Pokud se o někom dá říci, že je Donovým skutečným přítelem, tak je to právě Frank. Se Salierim toho mají hodně za sebou. Potkali se již jako malý kluci na své rodné Sicílii. Frankovi bylo devět a měl nádhernou fenu sicilského chrta. Ta byla nejrychlejším psem v širokém okolí. To neuniklo Salieriho pozornosti a přišel s myšlenkou pořádání závodů, na něž vsázeli nějaké ty drobáky. Nikdy neprohrála, až do jednoho dne.
Fena zabřezla a prohrála. Sice přišli jen o kapesní nůž, ale i tak byl Saliery zlostí bez sebe a chtěl jí utopit. To mu Frank nehodlal dovolit a zlomil mu nos. I přes to si don nakonec prosadil své. I přes tento incident se z nich stali přátele a spojenci ve zločinu. Když se Saliery chopil moci, byl Frank jasnou volbou na pozici poradce, Consigliera.
Frank vystupuje jako klidný a distingovaný muž, avšak zdání může klamat. Svými rozhodnutími dennodenně rozhoduje o životech lidí, kteří se znelíbili donovi. Neustálá tíže odpovědnosti jej nejspíše nakonec dohnala k momentu, kdy se rozhodl tento život opustit. Přeci jen být unavený z věčnýho lhaní svojí ženě, věčnýho kontrolování auta před každou nedělní vyjížďkou, věčnýho čekaní na kulku, nejde donekonečna.
A když se pochyby sejdou s prostou nabídkou donovy účetní knihy za život ženy a dcery, podlehne každý. Nový život v Evropě bez ohlížení se přes rameno je jak splněný sen. Sen, jenž se mu díky Tommyho dobrosrdečnosti daří realizovat. Bohužel jen dočasně. Frank je o několik let později spatřen na psích dostihách přítelem rodiny. A Salieri za ním posílá lidi dokončit Angelovu práci.