Alberto se narodil 15. července 1897 na Sicílii. Jelikož byl jeho strýc Silvio mocným mafiánským bossem, byla mu dráha zločinu přímo předurčena. Za zlomový okamžik lze považovat zabití palermského policejního kapitána v roce 1920. To vyústilo k nedobrovolnému opuštění Sicílie s jasným cílem země zaslíbené, Amerikou. Díky bohatým kontaktům strýce na podsvětí v Empire Bay a právě probíhající prohibici, se mu podařilo vydělat nemalé peníze pašováním alkoholu. Vliv a peníze mu v roce 1929 vynesly souhlas Komise k založení vlastní rodiny.
I přesto, že je Clemente mocným bossem empire Bay, ostatní rodiny jej považují za druhořadého. K tomu dozajista přispívá jeho vznětlivá, chamtivá a podlá povaha. Jeho obchodní praktiky jsou zkrátka až příliš špinavé i na poměry mafie. Říci si o zápisné za přijetí do rodiny je unikát. Poslední zbytky respektu ztratil během války konkurenčních rodin Vinci a Moretti. Jejich oslabení šikovně využil k převzetí mnoha jejich podniků a posílení moci.
Jakožto výtečný krok se ukázala i koupě podílu v Empire Bay Cab & Co. koncem dvacátých let. Přes tento legální podnik Sidneyho Pena následně začal prát špinavé peníze z pašování. Spojenectví s Penem však stálo na vratkých nohách a když si Pen v roce 1939 otevřel palírnu na Sand Islandu, odmítl Clementa přibrat. A to je něco, co Clemente neodpouští.
V okamžiku, kdy se dozvídá o Falconeho kšeftech s drogami, je rozhodnut si z tohoto výnosného byznysu ukousnout svůj díl. A to se mu i začíná dařit. Tím však vyprovokuje Falconeho k akci. Na setkání Clementeho rodiny v hotelu Empire Arms konané 15. června 1951 míří i nezvaní hosté. Vito Scaletta a Joe Barbaro nastražují do konferenční místnosti bombu. Ta se však myjí účinkem a Clemente prchá do svého sídla v Highbrooku. Avšak marně.
Henry se narodil 17. července 1911 jakožto jeden ze sedmi synů sicilského mafiána Silvia Tomasina. Po zahájení Mussoliniho tažení proti mafii usoudil otec, že by Henriho na Sicílii čekalo jen vězení nebo naverbování do armády. Poslal tedy svého syna do bezpečí za moře. V Empire Bay se jej ujal rodinný přítel Albert Clemente, mocný mafiánský boss. Díky svému odhodlání a loajalitě se velice brzy stal plnohodnotným členem rodiny. Od většiny ostatních pěšáků se odlišoval všeobecným přehledem, vyrovnaností a distingovaným vystupováním.
Počátkem února 1945 se setkává s nováčkem v branži Vito Scalettou. Toho úkoluje krádeží nedostatkových benzínových lístků. Zdánlivě jednoduchý úkol však nevychází příliš podle plánu a je nutné dost improvizovat kvůli vyplněnému datumu platnosti. V podobném duchu se nese i následující spolupráce. Krádež v klenotnictví se zvrtne v pořádně adrenalinovou přestřelku, po níž si Vito s Joeym získávají Henryho respekt.
Jsou tak jeho první volbou pro delikátní práci likvidace Sidneyho Pena. Při tomto třináctém kontraktu je však Henry vážně raněn a přežívá jen díky rychlému odvozu k věhlasnému doktorovi El Grecovi. Na tento dluh si vzpomene, když se Joey dostává do konfliktu s Lucou Gurinou po Vitově zatčení. Jen díky varovnému telefonátu se Joe zavčasu klidí z města a uniká tak nájemným zabijákům. Znovu se tak mohou náhodně potkat po šesti letech v hotelu Empire Arms, kde nevyzradí jejich přítomnost.
Po Clementově smrti požádá Vita o dohození práce pro Falconeho. I přes nezdar při likvidaci Leo Galanta se stává součástí rodiny a pravidelně spolupracuje s Vitem a Joem. S nimi se dělí o své zjištění ohledně Falconeho kšeftů s drogami. A jelikož si z výnosného byznysu hodlají urvat něco pro sebe, zapletou se s čínskou triádou. To se zdá jako osudové rozhodnutí. Když míří 24. září 1951 Vito a Joe na smluvenou schůzku do Lincolnova parku, vidí několik členů Triády útočit na Henryho sekáčky na maso.
Henry tak v třinácté kapitole ve svých čtyřiceti letech bolestivě umírá na následky svých zranění. Třináctka je tak pro něj opravdu smolným číslem. A motiv pro tuto ohavnou popravu na veřejnosti? Dle jistých zdrojů měl být Henry informátorem, hnusnou krysou, co donášela federálům. Avšak nad pravdou visí spousta nezodpovězených otázek.
Norman
Hra: Mafia: DE
Mise: Intermezzo
Pozice: Policista LHPD
Ztvárnil: Dameon Clarke
Dabing: Alexej Pyško
Detektiv Norman se nejprve otrkal v Empire Bay, aby v roce 1935 zamířil na policejní oddělení Lost Heaven. A hned na začátek dostal pořádně horký případ, chladnokrevnou vraždu dona Morella, s níž si nikdo nevěděl rady. Zkrátka a dobře všechny důkazy doslova vychladly. A tak je nesmírně zvědavý, s jakou informací, co by je dokázala přihřát, přijde tajuplný týpek, co jej kontaktoval.
Během příběhu hry trpělivě naslouchá příběhu Tommy Angela a stále více si uvědomuje, že oním fantomem, jehož pronásledoval je právě on. To, co zde slyší je minimálně na doživotí či rovnou na elektrické křeslo. Ale při správné cenně je ochotný se dohodnout. On udělá vše aby ochránil Tommyho a jeho rodinu a za to dostane salieriho zločineckou organizaci.
Tommy se narodil 5. dubna 1900 v San Celeste na Sicílii jako třetí dítě Marca a Marie. Otec až do roku 1904 spravoval plantáž, než ji zabavili lichváři. Než život v naprosté chudobě rodiče raději zvolili možnost emigrovat. Po měsíci na moři se konečně dostali ke břehům Empire Bay, odkud posléze zamířili do Lost Heaven. Marco si zde našel práci v přístavu, kde pracoval celých patnáct let až do své smrti.
Ani Tommy se tvrdé dřiny nebál. Několik let cestoval po celém severu Spojených států a pomáhal stavět dálnice. Avšak nakonec ho tento kočovný život přeci jen začal zmáhat a vrátil se domů. S našetřených peněz si pořídil taxi. Práce taxikáře během hospodářské krize znamenala nespočet probdělých nocí za mrskou odměnu. Avšak i tak byl za tuto práci rád, spousta jiných neměla ani to.
Ke své smůle nebo možná snad štěstí během jedné z jeho nočních směn do jeho taxíku nasedají dva muži. S pistolí v ruce je přinucen ke zběsilé jízdě, úprku před pronásledovateli z konkurenční mafiánské rodiny. Za skvěle odvedenou práci dostává tučnou obálku. Je v ní dost na to, aby opravil škody na taxíku a něco málo mu i zbylo.
Jen kdyby si ho následující den pronásledovatelé nenašli. Tommy v této zoufalé chvíli volí úprk k jedinému bezpečnému místu, Salieriho baru. Tím se začíná psát nová kapitola jeho života. V práci pro dona se Tommy rychle nachází a nedělá mu sebemenší problém splnit jakýkoliv úkol. Velice rychle si tak buduje postavení a respekt v rodině.
Vydělané peníze touto dobou velice často roztáčí s Pauliem za kvalitní pití. Tím na sebe až příliš upozorňuje, což se příliš nezamlouvá Franku Collettimu. Ten v nováčkovi vidí velký potenciál, tak by byla škoda ho zhýralým životním stylem promarnit. Naštěstí Tommy poznává Sáru. Náhle je z něj milující manžel a otec, co by pro svou rodinu udělal cokoliv. To jej nakonec přivádí do restaurace, kde detektivu Normanovi vypráví svůj životní příběh. Výměnou za svědectví proti svému chlebodárci získává novou identitu a život na východním pobřeží. Avšak své minulosti nikdo neuteče a 25. září 1951 přichází den zaplatit za své hříchy.
A že jich za léta ve službách dona Salieriho dokázal nasbírat. Pokud šlo o boj o holý život, tak nikdy ani na okamžik nezaváhal se stisknutím spouště. S chladností zabijáka dokázal nakráčet do hotelu a prohnat jeho manažerovi kulku hlavou. Slitování se nedočkali ani bratři Morellovi. S ledovým klidem za sebou nechal v ulicích Lost Heaven potoky krve. Avšak i přes to si dokázal zachovat empatii a lidskost k nevinným.
Ennio Salieri
Hra: Mafia: DE
Mise: Molotov party až Epilog
Pozice: Boss
Ztvárnil: Glenn Taranto
Dabing: Marcel Vašinka
Do Spojených států emigroval v roce 1908. Když přijel do Lost Heaven neměl u sebe ani vindru. Avšak díky své cílevědomosti a odhodlání se během deseti let vytracoval na kápa nechvalně proslulého dona Pepponeho. Po Pepponoho náhlé smrti si jeho území rozdělil se svým přítelem Morellem. S tím se zpočátku respektovali a vzájemně si jeden druhého vážili, avšak s postupem času se u nich začala projevovat rivalita. Dlouhá léta šlo jen o drobné naschvály, než se vše zvrtlo v otevřenou válku.
Don Salieri vyniká schopností myslet v dlouhodobém horizontu. Do svých obchodů se snaží netahat emoce a dělat ty nejlepší možná rozhodnutí pro maximalizaci zisků. V Malé Itálii je pro svou vstřícnost a velkorysost respektovaným donem, na něhož se mohou běžní smrtelníci obrátit se svými problémy. Pokud si něčeho opravdu váží, je to loajalita, jíž dokáže ocenit.
Ale i Ennio Salieri má svou temnou stránku, jíž akorát drží pod kontrolou. Zdárným příkladem je Frankova historka o jeho fence, po jejíž prohře si don na ubohém zvířeti vylil zlost. Do stejného soudku patří i Carlova zrada. Zuřivost, s jakou se mu pomstí je až děsivá. Jsou zkrátka věci, jenž nedokáže odpustit. A zrada je hodně vysoko na jeho seznamu. O tom se na vlastní kůži přesvědčí i Tommy Angelo, jehož svědectví ukončuje Salieriho éru. Na doživotí odsouzený Ennio ani po letech nepřestává po Tomovi pátrat s vidinou poslání hodně hlučného pozdravení.
Frank Colletti
Hra: Mafia: DE
Mise: Uprchlík až Omerta
Pozice: Consigliere
Ztvárnil: Steven J. Oliver
Dabing: Dalimil Klapka
Pokud se o někom dá říci, že je Donovým skutečným přítelem, tak je to právě Frank. Se Salierim toho mají hodně za sebou. Potkali se již jako malý kluci na své rodné Sicílii. Frankovi bylo devět a měl nádhernou fenu sicilského chrta. Ta byla nejrychlejším psem v širokém okolí. To neuniklo Salieriho pozornosti a přišel s myšlenkou pořádání závodů, na něž vsázeli nějaké ty drobáky. Nikdy neprohrála, až do jednoho dne.
Fena zabřezla a prohrála. Sice přišli jen o kapesní nůž, ale i tak byl Saliery zlostí bez sebe a chtěl jí utopit. To mu Frank nehodlal dovolit a zlomil mu nos. I přes to si don nakonec prosadil své. I přes tento incident se z nich stali přátele a spojenci ve zločinu. Když se Saliery chopil moci, byl Frank jasnou volbou na pozici poradce, Consigliera.
Frank vystupuje jako klidný a distingovaný muž, avšak zdání může klamat. Svými rozhodnutími dennodenně rozhoduje o životech lidí, kteří se znelíbili donovi. Neustálá tíže odpovědnosti jej nejspíše nakonec dohnala k momentu, kdy se rozhodl tento život opustit. Přeci jen být unavený z věčnýho lhaní svojí ženě, věčnýho kontrolování auta před každou nedělní vyjížďkou, věčnýho čekaní na kulku, nejde donekonečna.
A když se pochyby sejdou s prostou nabídkou donovy účetní knihy za život ženy a dcery, podlehne každý. Nový život v Evropě bez ohlížení se přes rameno je jak splněný sen. Sen, jenž se mu díky Tommyho dobrosrdečnosti daří realizovat. Bohužel jen dočasně. Frank je o několik let později spatřen na psích dostihách přítelem rodiny. A Salieri za ním posílá lidi dokončit Angelovu práci.
Sára Marino
Hra: Mafia: DE
Mise: Fair play až epilog
Pozice:
Ztvárnil: Bella Popa
Dabing: Lucie Pernetová
Sára v sobě nezapře geny svého otce Luigiho. Zdědila po něm kuráž i odhodlání a rozhodně nemá problém nahlas projevit svůj názor. Jablko nepadlo daleko od stromu ani při volbě povolání. Tedy alespoň v tom civilním slova smyslu. I Sára našla uplatnění v Salieriho restauraci, kde je proslavena svými výtečnými kulinářskými dovednostmi.
Když ji otravuje banda chuligánů, požádá Luigi Tommy Angela, zda by nebyl tak hodný a doprovodil Sáru domů. To se ukazuje jako prozíravé. Po vyhrané potyčce ošetří Tommymu zranění a již v tento okamžik je jasné, jakým směrem se jejich vztah bude odvíjet. Po půlročním vztahu se Tommy po návratu v nočních hodinách s nepříliš vydařené akce spontánně rozhodl svou vyvolenou požádat o ruku. Sára se stala jeho jediným světlým bodem v krví nasáklé mafiánské profesy. Její pozitivní vliv jej bezesporu uchránil od Paulieho osamělého osudu plného bujarých večírků se spoustou alkoholu.
V červnu 1934 vstoupili do manželství a zanedlouho se jim narodila dcera. Společné chvíle štěstí prožívali ve svém domě v Oakwoodu, jenž však byla nucena po událostech prosince 1938 opustit. Po úprku z Lost Heaven byla nucena s dcerkou žít v ústraní, odloučena od manžela, který si odpykával osm let ve federálním vězení. Poté se však rodina opět setkává a již nic nemůže narušit pokojný život na předměstí Empire Bay.
Pokud na Pauliho sedne nějaký stručný popis, bylo by to nejspíše slůvko nevypočitatelný. Na jednu stránku poznáváme přátelského týpka, co miluje život, avšak během okamžiku přijde záchvat nekontrolovatelného násilí. Zkrátka a dobře Paulie je zábavným parťákem, jenž vás občas dokáže pořádně vyděsit. Příliš tomu nepomáhá ani jeho záliba v alkoholu a lehkých společnicích.
Pro Pauliho je přímo nemožné si vytvořit romantický vztah, což je nejspíše jednou z příčin jeho frustrace. Jako hlavní příčinu svých potíží vidí nedostatek peněz, což jej nakonec přivede až k rozkolu se Salierim. Dona přitom má velice v úctě a dle svých slov mu za hodně dluží. Nebýt toho, že jej někdy kolem roku 1920 zasvětil do rodiny, nejspíše by ho tvrdý pouliční život semlel.
Paulie u ostatních neplatí za nějakého velkého myslitele, avšak jak se můžeme několikrát přesvědčit, i on je schopný vymyslet a dojednat zajímavý obchod. Ukázkou je dohodnutá dodávka Whisky s Williamem Gatesem v misi Skvělý obchod.
Postupem let Paulie začíná upadat do melancholie a je stále apatičtější. Jeho obálky pro Dona Salieriho jsou lehčí, než by měly být a svých trhlin dostává i bezpodmínečná loajalita. Paulie je rozčarovaný se svého života. Již mu bude téměř čtyřicet a nedosáhl ničeho, na co by mohl být hrdý. Láká ho představa klidného života, mít vlastní pizzerii a rodinu. Ovšem k tomu je potřeba spousta peněz.
To ho motivuje k naplánování bankovní loupeže. Ta se sice i přes policejní asistenci vydaří, je však počátkem konce. Individuální akce bez požehnání Dona je porušením nepsaných zákonů s jediným možným trestem. Když 4. listopadu 1938 míří Tommy Angelo do Pauliho bytu nachází svého přítele mrtvého.
Sam je jednou velkou neznámou. Nikoho si k sobě příliš nepouští a dá se s určitostí říci, že Paulie Lombardo a Tommy Angelo jsou jeho nejbližší přátele. I když si spíše drží od ostatních odstup, nedělá mu problém přistoupit na Pauliho hru a s někoho si tak trochu vystřelit, jak jsme se přesvědčili během cesty do motelu v Běžné rutině.
Dle náznaků má severoitalský původ a k Salieriho rodině se připojil někdy před rokem 1927. Sam nezapře svou inteligenci a šarm. V kombinaci s luxusními obleky se tak není čemu divit, že je obávaným lovcem dívčích srdcí. I přes svou odtažitost ukáže v misi Kněz svou slabost pro prostitutku Michelle a požádá Tommyho, aby ušetřil její život.
Narozdíl od Pauliho se mu v práci pro Salieriho daří dosáhnout svých cílů. V rodině zastává post Caporegimenta, tedy velitele posádky a spravuje vlastní klub Palermo v Holbrooku. O loajalitě k rodině ani na okamžik neváhá v jakkoliv vypjaté situaci. Při plnění svých povinností je hned několikrát vážně zraněn a jen díky úsilí svých přátel se štěstím přežije.
Avšak ani vděk mu nemůže zabránit ve splnění posledního Salieriho rozkazu. Bankovní loupeží přetekla donova trpělivost s dvojicí Toma Angela a Pauliho Lombarda. Zatímco Pauliho zaskočí nepřipraveného doma, s Tomem hodlá skoncovat v Muzeu umění. A jak se zdá Tommyho odhodlání ochránit svou rodinu hrubě podcenil.
Marcu Morello se společně se svým přítelem Enniem Salierim vypracoval na kapitána v Pepponeho rodině. Když byl v roce 1921 Peppone zabit, rozdělili si vliv nad městem rovným dílem. Avšak v průběhu let se s dobrých přátel postupně začali stávat rivalové s touhou ovládnout celé Lost Heaven. Své na tom dozajista sehrál odlišný přístup k vedení obchodů.
Pro Morella je typická nevyzpytatelnost. Stačí mu kolikrát opravdu málo, aby se přestal ovládat a dal průchod svému hněvu. Avšak je nutno podotknout, že si to může dovolit. Na jeho výplatní pásce jsou krom řadových policistů i jejich nadřízení, státní návladní a nejeden politik. Značnou část vlivu mu zajišťuje i mladší bratr Sergio, který má pod palcem odbory.
To staví Morella do silné pozice, jíž se nebojí využít. Postupně se tak snaží přebírat vliv nad aktivy Dona Salieriho. To nakonec vyústí v otevřenou válku, v níž ztrácí jednoho spojence za druhým. I přes těžké ztráty je nutné se čas od času ukázat na veřejnosti, k čemuž je divadelní představení pro smetánku jak dělané. Jen kdyby na něj nedorazili i nezvaní hosté.
